Mirku, jak z pohledu lídra opozice hodnotíte uplynulé čtyři roky v zastupitelstvu?
Před čtyřmi lety dali voliči jasně najevo, že si po dvaceti letech neprůhledného vládnutí a skandálů tradičních politických stran přejí změnu. Proto jsme volby v Olomouci vyhráli, a proto jsme taky tvrdě narazili. Zkušení straničtí matadoři nám dali jasně najevo, že v Olomouci žádnou revoluci a vyvětrání radnice nepřipustí. V tu chvíli nám bylo jasné, že se na další volby musíme připravit ještě mnohem lépe. Možná jsme ztratili čtyři roky, pro naše hnutí to ale mělo velký přínos.
Tenkrát jste to ale přijali celkem v klidu. A ani vaše působení v opozici nebylo doprovázeno žádnou otevřenou válkou s vládnoucí koalicí, jak to známe z jiných měst…
Úplně v klidu to nebylo. Byli jsme samozřejmě naštvaní, protože jsme šli do voleb s velkými plány, co chceme ve městě změnit k lepšímu. Nikdo z nás se politikou neživil a dělali jsme ji všichni ve svém volném čase jako nadšenci, takže jsme neměli problém si říct: Fajn, teď budeme konstruktivní opozicí, pořádně se naučíme politické řemeslo, a za čtyři roky nastoupíme na volební hřiště ve stejném dresu, se stejným zápalem, ale budeme mít daleko více natrénováno. S kolegy jsme pracovali ve všech výborech a komisích města, působili jsme v orgánech městských firem a seznámili se detailně s fungováním celého složitého organismu, kterým město je. A protože sedíte u jednoho stolu se zástupci všech stran, musíte s nimi umět komunikovat. Jinak nemáte šanci prosadit své představy. A to se nám dařilo. Samozřejmě ne vždy, ale dařilo.
Co přineslo dosluhující zastupitelstvo občanům?
Lidi potřebují, aby jim komunální politici zajistili dostupnost a kvalitu veřejných služeb. V této oblasti funguje město normálně a odráží se to i v průzkumech spokojenosti. Měli jsme tady čtyři roky takovou „udržovací vládu“, která kromě běžné agendy hlavně hasila požáry a uklízela své kostlivce vypadávající ze skříně. Opravovaly se havárie na infrastruktuře města, narovnávaly se majetkové průšvihy kolem sportovních stadiónů a aquaparku, realizovaly se dlouhodobě připravované investice. Nejvíce asi lidé pocítili právě probíhající stavbu protipovodňových opatření, která přináší hodně komplikací.
To zní trochu idylicky. Před čtyřmi jste pranýřovali klientelismus a mluvili o hanáckém Palermu.
Asi po dvou letech naší práce v zastupitelstvu za mnou přišla vedoucí jednoho významného odboru a řekla mi: „Pane Žbánku, nemusíte mít obavu, v tom materiálu na zastupitelstvo už nejsou věci, jako bývaly. Oni už si to nedovolí.“ Tenkrát jsem nevěděl, co na to říct. Dohodli jsme se s kolegy, že nebudeme pořád dokola nadávat a kritizovat, a soustředíme se na vyjednávání a prosazování našich představ. A ono to zabralo. Začali jsme s koalicí normálně věcně komunikovat a přitom si zachovali kritický odstup. Možná jsme nebyli tak slyšet v médiích, ale o to víc jsme dokázali prosadit.
Můžete vyjmenovat některé konkrétní věci?
Sehráli jsme velmi významnou roli při prosazování několika zásadních rozhodnutí. Například díky nám neprošel návrh koalice na zvýšení daně z nemovitosti. Pomohli jsme zastavit nekoncepční výprodej městského majetku, kterým se dlouhá léta lepily díry v rozpočtu. Město kvůli tomu v minulosti přišlo o unikátní budovy a pozemky nejen v centru. Ale bylo toho mnohem víc. Například jsme změnili pravidla projednávání důležitých materiálů a veřejnost dostala větší prostor ke kontrole. Sehráli jsme zásadní roli v otázce budoucího nakládání s vodou, aby se postupně její distribuce a prodej vrátili z rukou nadnárodního koncernu do rukou města. Ale nejdůležitější část naší práce jsme odvedli na přípravě klíčových rozvojových dokumentů. Novému zastupitelstvu předáváme jakousi cestovní mapu, kam se má Olomouc v dalších 10 až 20 letech ubírat. Strategický plán města, plán udržitelné dopravy a řada dalších dokumentů jsou výsledkem stovek hodin práce týmu odborníků i laické veřejnosti, které jsme si i my odmakali. Pokud dostaneme důvěru voličů, jsme připraveni pustit se do jejich uskutečňování.
Foto: Blanka Martinovská (SMOl)