Příjmy státního rozpočtu
Na meziročním růstu celkových příjmů o 51,7 mld. Kč se podílely zejména EU příjmy s růstem o 49,0 mld. Kč, dále inkaso pojistného na sociální zabezpečení s růstem o 10,0 mld. Kč a inkaso daní z příjmů právnických osob s růstem o 4,3 mld. Kč. Případný výraznější meziroční růst celkových příjmů negativně ovlivňuje zkreslení dané vysokou srovnávací základnou počátku roku 2014 projevující se zejména nižším inkasem DPH (pokles o 5,3 mld. Kč) a inkasem spotřební daně z tabákových výrobků (pokles o 4,2 mld. Kč). V roce 2014 navíc došlo k mimořádnému příjmu z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE ve výši 8,5 mld. Kč, který se v roce 2015 opakovat nebude.
Inkaso DPH ve výši 106,2 mld. Kč je zatím meziročně nižší o 5,3 mld. Kč, což je způsobeno zahájením postupu k odstranění pochybností správce daně v prvních měsících roku 2014, kdy nebyla Finanční správou ČR vrácena neusazeným plátcům DPH část nadměrných odpočtů. V následujících měsících roku 2014 docházelo k postupnému vyplácení zadržených nadměrných odpočtů, což by mělo v dalším průběhu roku 2015 znamenat snižování zkreslení meziročního srovnání, které se projevovalo nejvíce v prvních měsících tohoto roku. Z celkové částky 12,1 mld. Kč, která byla Finanční správou ČR zadržena, bylo v období ledna až června 2014 vyplaceno celkem 4,9 mld. Kč. Částečně lze snižování tohoto vlivu již pozorovat, neboť inkaso DPH na úrovni veřejných rozpočtů vykazuje meziroční růst již čtvrtý měsíc po sobě – za březen až červen vykázalo růst o 6,5 mld. Kč. Na meziroční vývoj inkasa mělo negativní vliv i jednorázové vyplacení dlouhodobě zadržených nadměrných odpočtů ve výši 2,5 mld. Kč. Toto mimořádné vyplacení nadměrných odpočtů bylo realizováno v období prvních pěti měsíců tohoto roku v souvislosti s kontrolní Akcí pomoc Praze II. Rozpočet počítá s poklesem proti skutečnosti 2014 o 0,4 %, což je dáno především zavedením druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %, která je od 1.1.2015 aplikována na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou stravu (odhad dopadu na úrovni státního rozpočtu je -2,4 mld. Kč).
U inkasa DPH, které je současně i hlavním zdrojem daňových příjmů náležejících dle platného rozpočtového určení daní obcím a krajům, lze na konci roku očekávat minimálně dosažení výše dané rozpočtem (platí např. i pro inkaso DPPO), což bude znamenat dosažení očekávaných příjmů i pro obce a kraje.
Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 66,6 mld. Kč,což je o 2,9 mld. Kč méně než ve stejném období roku 2014. Na pokles mělo rozhodující vliv inkaso spotřební daně z tabákových výrobků, které dosáhlo 23,3 mld. Kč, což je meziročně o 4,2 mld. Kč méně. Výrazně se zde projevila vysoká srovnávací základna roku 2014 související s předzásobením tabákovými výrobky z důvodu zvýšení sazeb daně z tabákových výrobků. Tento vliv se od března začíná snižovat a lze očekávat, že i nadále bude klesat. V období od března do června tohoto roku bylo inkaso této daně meziročně vyšší o 12,4 mld. Kč. I přes nižší meziroční inkaso spotřební daně z tabákových výrobků tak inkaso daně za 1. pololetí roku 2015 dosáhlo poloviny rozpočtované částky. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 35,2 mld. Kč, tj. o 1,4 mld. Kč více než v roce 2014. V roce 2015 se plně promítává znovuzavedení vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu (tzv. zelená nafta). Rozpočet této daně počítá s poklesem proti skutečnosti 2014 o 1,1 %.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dosáhlo 41,9 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 0,4 mld. Kč, tj. o 1,0 %. V roce 2015 se do inkasa této daně negativně promítává zvýšení slevy na druhé a další dítě, zavedení slevy na umístění dítěte (školkovné), a také nález Ústavního soudu ve věci nároku uplatnění základní slevy u pracujících důchodců.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání zatím dosáhlo stejně jako v minulém roce záporné hodnoty, která souvisí především s ročním zúčtováním záloh na základě daňových přiznání podávaných v prvním čtvrtletí roku 2015, s vrácením slevy na dani za rok 2013 a 2014 z důvodu nálezů Ústavního soudu ve věci nároku uplatnění slevy na dani pro pracující důchodce a se zavedením slevy na umístění dítěte (školkovné). Toto jsou i hlavní důvody meziročního poklesu inkasa této daně. V samotném červnu 2015 dosáhlo inkaso této daně 3,8 mld. Kč (loni to bylo 3,5 mld. Kč).
Inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou dosáhlo v tomto období 5,1 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 0,2 mld. Kč, tj. o 3,5 %.
Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 6 měsíců roku 55,0 mld. Kč. To představovalo meziroční růst o 4,3 mld. Kč, tj. o 8,5 %. Tento dosavadní vývoj tak odráží oživení ekonomické činnosti. V červnu se již tradičně projevila nejen úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani (splatnost 16.6.), ale také úhrada daně za rok 2014 u poplatníků, kteří mají povinný audit nebo jim přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce (splatnost 1.7.). Inkaso této daně v samotném červnu 2015 činilo 32,3 mld. Kč, což je o 2,8 mld. Kč více než v červnu 2014 (část inkasa daně se stejně jako v roce 2013 zřejmě projeví i v inkasu prvních červencových dnů).
U inkasa majetkových daní, které zatím při meziročním růstu o 1,0 mld. Kč dosáhlo 5,2 mld. Kč, se v roce 2015 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně.
U příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 5,3 % dosáhly 199,0 mld. Kč, rozpočet počítá s růstem o 4,6 % proti skutečnosti 2014. Rozpočet vycházel z aktualizace schváleného výhledu na rok 2015 s využitím predikce makroekonomických ukazatelů z července 2014, zejména předpokládaného zvýšení dynamiky růstu objemu mezd a platů pro roky 2014 (2,8 %) a 2015 (3,8 %). Aktualizace se dále týkala snížení dopadu důchodového spoření na státní rozpočet podle výsledků jeho fungování a počtu účastníků v roce 2013 a 2014.
Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 160,3 mld. Kč (meziroční růst o 46,0 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z EU. Ty dosáhly 133,3 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2014 vyšší o 49,0 mld. Kč. Negativně se naopak v meziročním srovnání projevuje již zmíněná vysoká skutečnost roku 2014 daná mimořádnou únorovou aukcí kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE s výnosem ve výši 8,5 mld. Kč. Příjmy z kreditních úroků operací řízení státního dluhu a likvidity státní pokladny realizované v kapitole Státní dluh zatím dosáhly 6,0 mld. Kč, což je o 0,3 mld. Kč více než ve stejném období roku 2014.
Výdaje státního rozpočtu
Celkové výdaje v objemu 618,2 mld. Kč čerpané ke konci června 2015 byly o 30,5 mld. Kč, tj. o 5,2 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Rozpočet po změnách počítá s růstem o 2,6 % proti skutečnosti 2014. Na meziroční růst výdajů měly největší vliv vyšší kapitálové výdaje (o 19,1 mld. Kč), vyšší neinvestiční transfery rozpočtům územní úrovně (o 7,9 mld. Kč – zejména vliv transferů na základě zákona o sociálních službách a výdajů na platy učitelů), vyšší sociální dávky (o 6,5 mld. Kč) či vyšší neinvestiční transfery Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (o 3,6 mld. Kč). Napříč výdajovými položkami se projevuje v roce 2015 meziročně vyšší čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů o cca 14 mld. Kč (46 mld. Kč proti 32 mld. Kč v 1. pololetí roku 2014).
Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 512,6 mld. Kč, což představuje 42,1 % všech rozpočtovaných výdajů a o 3,4 % více než skutečnost dosažená v roce 2014 (z toho meziroční rozpočtovaný růst důchodů činí 2,2 %). Proti rozpočtu 2014 je plánován růst o 1,2 %. K 30.6.2015 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 247,0 mld. Kč při meziročním růstu o 6,5 mld. Kč, tj. o 2,7 %. Na tomto růstu se nejvíce podílel růst výdajů na důchody o 5,8 mld. Kč.
Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 75,7 mld. Kč. Na jejich výši se podílely zejména převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 57,2 mld. Kč. Šlo o 4 zálohy regionálnímu školství na prvních 8 měsíců roku ve výši 55,1 mld. Kč (ve stejném období roku 2014 to bylo 52,4 mld. Kč) a o 2 čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 2,1 mld. Kč (ve stejném období roku 2014 to bylo 2,0 mld. Kč).
Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 30,7 mld. Kč znamenalo meziroční pokles o 3,0 mld. Kč. Pokles je dán vysokou loňskou skutečností ovlivněnou předsunutou platbou pojistného ve výši 4,8 mld. Kč, která byla zúčtována až v listopadu a prosinci roku 2014. V nárůstu rozpočtu 2015 proti skutečnosti 2014 o 3,9 % se plně projevuje navýšení těchto plateb na 845 Kč/měsíc platné od 1. července 2014.
Kapitálové výdaje zatím dosáhly 54,0 mld. Kč, což je o 19,1 mld. Kč, tj. o 54,8 %, více než ve stejném období minulého roku. Na tomto růstu se podílely zejména výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR ve výši 46,1 mld. Kč, což je o 17,8 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na jejich výši se podílely zejména výdaje v rámci OP Doprava (11,7 mld. Kč), OP Podnikání a inovace (10,5 mld. Kč), Regionálních operačních programů (8,5 mld. Kč), OP Životní prostředí (6,7 mld. Kč) či OP Výzkum a vývoj pro inovace (4,1 mld. Kč). Z hlediska druhového třídění se na meziročním růstu nejvíce podílely investiční transfery podnikatelským subjektům (o 8,5 mld. Kč). Na tom se podílely zejména výdaje kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci OP podnikání a inovace, dále výdaje kapitoly Ministerstvo dopravy na výstavbu pražského metra – prodloužení trasy A a také výdaje kapitoly Ministerstvo životního prostředí v rámci OP Životní prostředí.
Saldo státního rozpočtu
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června 2015 přebytkem ve výši 22,6 mld. Kč,což je proti stejnému období roku 2014 výsledek příznivější o 21,2 mld. Kč. Na tomto výsledku se pozitivně projevily především skutečnosti na straně příjmů – zejména meziročně vyšší EU příjmy o 49,0 mld. Kč, případně vyšší příjmy z pojistného na sociální zabezpečení (o 10,0 mld. Kč) a vyšší inkaso daní z příjmů právnických osob (o 4,3 mld. Kč). Tyto faktory tak v průběhu 1. pololetí převýšily vliv meziročního růstu celkových výdajů o 30,5 mld. Kč, na který působí zejména vyšší čerpání prostředků určených na spolufinancování společných programů EU a ČR.
Hospodaření rozpočtu v samotném červnu skončilo přebytkem 44,8 mld. Kč (v červnu 2014 to bylo 11,0 mld. Kč), když příjmy činily 158,0 mld. Kč (v červnu 2014 to bylo 112,8 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 113,2 mld. Kč (v červnu 2014 to bylo 101,8 mld. Kč). Na meziročně vyšších příjmech v samotném červnu o 45,2 mld. Kč se podílely nejen vyšší EU příjmy o 31,9 mld. Kč, ale i vyšší inkaso spotřební daně z tabákových výrobků o 3,6 mld. Kč, vyšší inkaso daní z příjmů právnických osob o 2,8 mld. Kč, vyšší inkaso DPH o 1,8 mld. Kč a vyšší inkaso pojistného na sociální zabezpečení o 1,6 mld. Kč. Na meziročně vyšších výdajích v samotném červnu o 11,4 mld. Kč se podílely zejména vyšší kapitálové výdaje o 5,5 mld. Kč, vyšší sociální dávky o 3,3 mld. Kč a vyšší neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 3,0 mld. Kč.