Olomoucká posádka má slavnou historii a historicky dobré vztahy k městu. Např. v roce 1829 byl na post velitele olomoucké pevnosti jmenován Josef Václav Radecký z Radče, který v letech 1829–1831 přebýval v Olomouci a sídlil v Edelmannově paláci. Po dobu pobytu se mu povedlo zlepšit sanitární podmínky města, prosazoval vysušování okolních mokřadů a vysazování ovocných sadů.
Po roce1866 význam Olomouce jako pevnosti klesl, ale důležitým posádkovým místem zůstala i nadále a po Praze měla vždy největší vojenskou posádku, což platí až do dneška.
Jak uvádějí dobové prameny z roku 1924, armáda se vždy podílela na kulturním a sportovním životě města.
„Právě na poli kulturním a tělovýchovném je pro obě součástky olomuckého obyvatelstva, civilní i vojenskou, nejvíce příležitosti k stykům. To je ohromné plus proti posádce dřívější, která cítila se něčím vyšším než civilní občanstvo a neměla žádného jiného zájmu, jak už nahoře řečeno, než čistě vojenský výcvik; vše ostatní jí bylo vedlejší a zbytečné. Světová válka však dokázala, že válku vyhraje voják inteligentní a že osvětová a tělovýchovná činnost, není-li ovšem přeháněna, značně napomáhá výcviku čistě odbornému.
Posádka olomucká řadí se v tom směru mezi první. Dnes má v Olomouci kulturní středisko nejen odbočka Svazu čs. důstojnictva a Jednota gážistů mimo hodnostní třídu (rotmistři), nýbrž každý prapor, každý samostatný útvar má pro svoje mužstvo svoji knihovnu, většina i čítárnu. Jsou zde mužstvem utvořeny kroužky divadelní, pěvecké, hudební atd. Pro mužstvo pořádány jsou rozličné kursy jako českého pravopisu, češtiny, němčiny, kursy pro analfabety, kursy obchodní, hospodářské, ručních prací, kursy měšťanek atd., jsou pro ně pořádána zvláštní vojenská představení ve zdejším městském divadle za značně snížené ceny, konány exkurse do průmyslových podniků atd. Besed a večírků uspořádáno bylo v roce 1923 v Olomouci 49, divadelních představení 46; kursů bylo v minulém roce v oblasti 7. pěší divise 51, nejvíce z celé armády a měly také nejvíce posluchačů (1617) a hodin (3039); z počtu toho pak valná většina připadá na posádku olomuckou.„
Toliko z historického tisku mezi dvěma válkami.
Po válce byla Olomouc sídlem různých vojenských velitelství například: Vojenské velitelství střed, Velitelství pozemních sil, Velitelství společných sil a po jeho zrušení do až do teď Olomouc žádné operační velitelství neměla.
Ve dnech 27. května až 3. června 2020 proběhlo stěhování Velitelství pozemních sil z budovy Generálního štábu Armády České republiky v Praze do Žižkových kasáren v Olomouci. Stěhování se týkalo přibližně 140 osob, celkově ale bude velitelství mít na 190 příslušníků.
Velitelství velí Velitel pozemních sil brigádní generál Ladislav Jung .
Po několika letech se tedy opět Olomouc stala důležitou vojenskou posádkou a městem kde sídlí operační vojenské velitelství. To k městu historicky patří stejně jako sídlo arcibiskupa. Jsem rád, že se naším politikům podařilo prosadit tento historický návrat operačního velitelství do města, jelikož vím, že o umístění vojenského velitelství usilovala další města, například město Tábor. Jsem přesvědčen že stejně jako v roce 1924, se bude armáda podílet na kulturním a sportovním životě města jako jeho neoddělitelná historická součást.
Jaroslav Kuchař
zastupitel města Olomouce
Historický zdroj: Ladislav Zamykal: Velký Olomouc, Informace o jeho přítomném stavu a jeho významu
Foto: město Olomouc